Tento typ viru je zodpovědný za tvorbu oparu v oblasti obličeje. Objevit se mohou na nose, bradě, očním víčku, ale nejčastěji jsou lokalizovány na rtech a jejich blízké okolí. Většina lidí při prvním kontaktu s virem neprojevuje žádné příznaky, a pokud se náhodou objeví, projeví se jako běžné nachlazení. Dostaví se zvýšená teplota, zduření mízních uzlin a zarudnutí mandlí. U některých jedinců se mohou objevit i bolestivé vřídky silně připomínající afty. Po prodělání primoinfekce se virus stáhne do nervových ganglií, kde trpělivě vyčkává na oslabení imunitního systému. Poté se již projevuje jako klasický opar. Před objevením samotného puchýřku pociťujeme povětšinou pocit napětí, brnění, svědění či bolestivosti. Ten je během několika hodin vystřídán tvorbou hloučku malých vřídků naplněných tekutinou. Dojde-li k zanesení bakterií, tekutina se zakalí. V další fázi dochází k prasknutí vřídku, jeho postupnému vysušování a tvorbě stroupku. Stroupek velice často praská, což je doprovázeno svěděním, pálením a může se objevit i trošku krve.
S tímto typem se setkáváme až v pozdější době, neboť se přenáší kontaktem během sexuálního styku. K objevení příznaků dochází již během primoinfekce, kdy na genitálu a jeho okolí dochází k výsevu puchýřků. Tyto vřídky jsou velice bolestivé a dostavuje se i zvýšená teplota, celková únava a nevolnost. Při sekundární reaktivaci viru jsou příznaky povětšinou již mírnější a i doba potřebná k jejich zahojení je kratší. Nebezpečí komplikací hrozí především u žen, kde se může virus rozšířit i do močových cest. V případě, že se opar objeví v době porodu, je poté přistoupeno k císařskému řezu, aby u novorozence nedošlo k zánětu mozkových blan či sepsi.
I když se nejedná o viníka klasického oparu, tak se i tento mikroorganismus řadí do rodiny herpes virů. Při primoinfekci se projeví výsevem planých neštovic, poté se tak jako viry herpes simplex usadí v nervových gangliích. Při oslabení obranyschopnosti se poté znovu projeví v podobě pásového oparu. Ten se začne tvořit podél zasaženého nervu, přičemž se nejčastěji jedná o lokalitu hrudníku, břicha a zad.